Olympijský oheň zapálila paní starostka J. Jonsztová. Po rozcvičení jsme se rozprchli na 15 stanovišť, kde jsme získávali body pro svou třídu. Se sbíráním bodů nám mohli pomáhat i rodinní příslušníci. Na spravedlivý průběh disciplín dohlíželi učitelé a žáci 9. třídy.

A jak to všechno dopadlo?

I. kategorie: 1. místo – 2. třída

2. místo – 1. třída

3. místo – MŠ

II. kategorie: 1. místo – 5. třída

2. místo – 3. třída

3. místo –4. třída

III. kategorie: 1. místo – 8. třída

2. místo – 7. třída

3. místo – 6. třída

Všichni účastníci si odnesli sladkou odměnu. Olympiáda skončila uhašením ohně. Poděkování za vydařenou akci patří všem rozhodčím na stanovištích a také všem soutěžícím.

                                                                                                                     Iva Chmůrová, ZŠ Jankov

Spaníčko se konalo tradičně ve třídě, kterou jsme na jednu noc proměnili v útulné a hravé místo, plné smíchu a zážitků. Děti si samy připravily večeři. Každý dostal tortillu a mohl si ji naplnit podle své chuti.

Večer jsme společně strávili při nejrůznějších hrách, které prověřily naši mrštnost, postřeh, soustředění, paměť i trpělivost. U některých her jsme se opravdu nasmáli, jindy jsme si zase ověřili, jak zvládáme nečekané situace a jak si poradíme, když se nám zrovna nedaří. Důležité ale bylo, že jsme to všechno prožívali společně – jako třída. Čas utíkal rychle – až příliš rychle. Stejně jako celé uplynulé roky, které jsme spolu strávili. Na dobrou noc jsme si pustili film Sám doma, u kterého někteří z nás usnuli. Ráno nás čekala snídaně plná dobrot, o které se postaraly šikovné maminky – tímto jim velmi děkujeme! A pak už nezbylo nic jiného než sbalit spacáky, rozloučit se a vydat se domů. Naše poslední spaníčko bylo nejen večerem plným zábavy, ale také krásným uzavřením jedné důležité kapitoly. Na tyto chvíle budeme ještě dlouho vzpomínat.                                                                                                         

                                                                                                                          Michaela Vosátková

Po návratu na děti čekalo malé občerstvení na doplnění energie. Následoval přesun do tělocvičny, kde vypukla oblíbená polštářová bitva! Děti si ji náramně užily – radost, smích a nadšení naplnily celou tělocvičnu. Večerní hodiny patřily večeři, o kterou se postarali rodiče. Připravili pro děti rozmanité dobroty, a proto jim patří velké poděkování – za čas, péči a lásku, kterou do příprav vložili. Po večeři už přišel čas na zklidnění – promítání oblíbeného filmu vytvořilo tu pravou večerní atmosféru. Děti se zachumlaly do spacáků a i ti největší neposedové pomalu usínali.

Druhý den ráno jsme zahájili bohatou snídaní, po které jsme se opět vrhli do klasické výuky – i když se nám po tak dobrodružné noci ze spacáků moc nechtělo.

                                                  Markéta Dusilová, Martina Hromasová a žáci druhé třídy

Po návratu do školy jsme se pustili do přípravy studených obložených talířů, které nám pak moc chutnaly. Následovala pyžamová módní přehlídka, kde jsme předvedli svoje nejhezčí pyžama – nechyběla kreativita ani odvaha! Pak už přišla na řadu večerní hygiena, zuby, spacáky, a nakonec jsme se zachumlali k sobě a společně si pustili krásný film na dobrou noc. Byl to pohodový, přátelský večer plný zážitků, na který budeme dlouho vzpomínat. Velké poděkování patří všem, kdo se na přípravě této akce podíleli, hlavně rodičům za dobroty a podporu.   

                                                                                             třídní učitelka   Jana Holubová

Následovala práce s informacemi o rekordech lidského těla. Nejprve jsme odhadovali různé kuriozity – jaké množství slin člověk vyprodukuje za celý život nebo jak dlouhé jsou nejdelší vlasy či nehty na světě. Své tipy jsme si pak ověřovali pomocí kartiček rozmístěných na chodbě. Některé informace překvapily nejen nás, ale i děti z ostatních tříd, které si kartičky během přestávek také pročítaly.

Ani matematika nezůstala stranou. Zkoumali jsme grafy znázorňující počty narozených a zemřelých osob v uplynulých letech. Učili jsme se graf správně číst, analyzovat data a vyvozovat z nich závěry. V angličtině jsme si procvičili názvy částí těla i vnitřních orgánů. Učení jsme si zpestřili různými hrami a aktivitami, díky kterým jsme si slovíčka lépe zapamatovali.

Největší nadšení ale přišlo v poslední části dopoledne, kdy jsme se pustili do různých pokusů a zkoumání. Pod mikroskopem jsme zkoumali lidský vlas, poznali jsme, jak pracuje srdce, zjistili jsme, že naše oči se dají lehce zmást, a sledovali jsme, jak dlouhou cestu musí urazit jídlo při trávení. Bylo to fascinující!

Celé dopoledne uteklo jako voda. Byl to den plný nových poznatků, týmové spolupráce i zábavy. Tematický den o lidském těle nás opravdu bavil a odnesli jsme si z něj mnoho užitečných informací.

                                                                                                                       Michaela Vosátková

V tomto roce, kdy jsme si v březnu připomněli 380. výročí této krvavé bitvy, byli součástí akce i členové spolku Jankovští žoldáci. Podílí se v posledních letech na zahájení, ale nyní umožnili i v cíli pochodu turistům prohlédnout si výstroj a výzbroj vojáka třicetileté války. Rok uplyne jako voda a my se s vámi rádi potkáme opět na startu pochodu, tentokrát již 24. ročníku.    Za pořadatele J. Sochůrková

 Někoho lákali majestátní sloni, jiní nechtěli vynechat oblíbené žirafy nebo lachtany. A samozřejmě žádná třída nemohla minout krámek se suvenýry, který se stal takovým malým „vrcholem“ pro mnoho dětí. Plyšáci, magnetky, klíčenky, zvířecí figurky – každý si odvezl nějakou památku na tento výjimečný den.

Nezapomenutelným zážitkem pro mnohé byly gorily. Měli jsme velké štěstí, protože jsme je zastihli právě ve chvíli, kdy se zabývaly zábavnou hrou s jídlem. Aby se ke své pochoutce dostaly, musely ji nejprve protlačit spletitým labyrintem. Pozorovat jejich chytrost, trpělivost a hru bylo fascinující a děti u výběhu strávily dlouhé minuty s očima dokořán.

O dva dny později se na stejné místo vypravili i přihlášení žáci z druhého stupně. Ani nám příjemnou předprázdninovou náladu nekazilo špatné počasí, sluníčko se na nás usmívalo po celý den. Jelikož jsou druhostupňoví žáci přeci jen starší než jejich kamarádi z nižšího stupně, chodili po zoologické samostatně, v malých skupinkách. Také oni vzali útokem zdejší obchůdky s jídlem a suvenýry a nepřestávali se divit výjimečnosti některých živočišných druhů. Při zpáteční cestě jsme nemohli vynechat zastávku u McDonald´s, která je takovým každoročním vrcholem školního výletu dětí ze druhého stupně. Každý si v ZOO našel to své – oblíbené zvíře, zajímavou informaci, společný smích s kamarády, radost z nákupu v suvenýrech nebo vydařené snímky a videa dovádějících zvířat. Výlet do ZOO Praha byl krásnou tečkou za celým školním rokem. Děti si odvezly nejen drobnosti na památku, ale především spoustu zážitků a dojmů, na které budou jistě dlouho vzpomínat.

                                                 Michaela Vosátková a Olga Kolářová, ZŠ Jankov